Míru svobody ve společnosti někdy vystihují zdánlivě bezvýznamné detaily. Třeba registrační značky. Kdyby se v takovém roce 1996 člověk vypravil na dopravní inspektorát a požadoval, aby si na zbrusu novou felicii mohl přišroubovat nápis JARDA 007, pravděpodobně by si úředníci ťukali na čelo. Evidence vozidel je přece byrokratický systém a ten má nad občanem navrch – nikoli naopak. Číselné kombinace existují proto, aby stát své řidiče roztřídil, a ne aby uspokojil jejich fantazie.
O deset let později se už zdálo, že systém má jisté skuliny, kterými dokážou šikovnější šoféři proniknout a získat, po čem touží. Na sjezdech ODS a dalších bohatých stran vystupovali funkcionáři ze superbů a mercedesů osazených značkami, které nepůsobily jako náhodně generované kombinace. Espézetky sice nenesly jména, ale třeba taková 5U6 OOOO už dokázala okolí naznačit, že majitel si zakládá na svém postavení. Problém byl pochopitelně v tom, že na vlastní značku dosáhli jen řidiči s dlouhými prsty a ochotou uplácet.
Až od ledna roku 2016 přijde skutečná demokratická revoluce: za deset tisíc korun si svou značku může navrhnout každý. Musí obsahovat předepsané množství písmen a alespoň jednu číslici. A ministerstvo dopravy minulý týden upřesnilo, že zakázané budou zkratky institucí a sprostá slova. Pokud se tedy člověk nejmenuje Šoustal, pak dostane výjimku, jak vysvětlil příslušný úředník.
Snad je to dědictví přístupu lokálních kmotrů, kteří cestu k autorským espézetkám vyšlapali jako první…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
