Ve třech proti Bílkovi
Odchod šéfa inspekce nestačí k nápravě pověsti mocné instituce
Tři nejvlivnější politici této země se v posledním půlroce neshodli téměř na ničem tak jako na potřebě konce šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Ivana Bílka. Premiér Bohuslav Sobotka, ministr vnitra Milan Chovanec a ministr financí Andrej Babiš svým veřejným tlakem donutili rezignovat Bílka „ze soukromých důvodů“. Přestože politici se v požadavku na Bílkovo odstoupení odvolávali na ztrátu dobré pověsti GIBS, žádné konkrétní selhání nakonec neprozradili. Takže šlo při výměně Bílka o snahu napravit pověst GIBS, nebo o něco jiného?
Kam může GIBS
GIBS je instituce, která může zpravodajsky pronikat do práce těch nejelitnějších policejních jednotek, do celní správy, rozvědky. GIBS může být v rukou nezodpovědného politika účinným nástrojem pro sběr informací proti konkurentům. V minulosti tak zřejmě posloužila vícekrát, například když v roce 2006 falešně obvinila detektiva vyšetřujícího úplatkářskou kauzu licencí na „biolíh“ a její vyšetřování, směřující k politickým špičkám, se zastavilo.
Tomu měla zabránit reforma, která v roce 2011 inspekci osamostatnila, nicméně GIBS nezískala dobrou pověst ani po čtyřech letech nezávislosti. Třeba Liga lidských práv obviňuje inspekci z častého odkládání případů s policisty obviněnými z brutálního zásahu proti demonstrantům, kuloární indicie naznačují, že inspektoři sbírají informace, které pak slouží v zákulisních bojích v policii, podsvětí, nebo dokonce politice. Na druhou stranu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
