Některé hvězdy si žijí pěkně bujaře
Hvězdy rád nazývá nevědecky „hvězdičky“, přestože je mezi vesmírnými průvodci jedním z nejpovolanějších. Marcel Grün (68) pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy od roku 1967. Dnes celé instituci šéfuje a snaží se, aby astronomie přinášela světu lidskost.
Kde se dají v Česku nejlépe pozorovat hvězdy?
V horách je to samozřejmě lepší, nicméně nezáleží jenom na nadmořské výšce. Atmosféra tam může být průzračná, ale zároveň být rozechvěná vzduchovými turbulencemi. Nejklidnější obloha bývá na hoře Kleť v jižních Čechách, kde už ostatně objevili také stovky planetek.
Jaké pocity zažíváte při pohledu na noční nebe?
Vždycky jsem se snažil, abych se ve hvězdách orientoval „lidsky“. Nejde o to, abych jim všem rozuměl, ani to není možné, ještě je neumíme úplně poznat. Pokaždé však při pohledu na ně mám chuť žít jako člověk, v úctě k životu a ne-
ubližovat ostatním. Světlo z některých galaxií k nám letí i dva miliony let, to tady žili teprve nějací předchůdci nás, lidí. Potom zase pozorujete hvězdu, jejíž světlo k nám vyrazilo před osmi tisíci lety, kdy lidé začali hospodařit na polích. To ve mně vyvolává pokoru.
Kudy vedla vaše cesta za hvězdami?
Seznámil jsem se s nimi už jako dítě, u dědečka, který mi o nich vyprávěl a já ho hrozně rád poslouchal. Se starty prvních ruských družic jsem začal chodit na hvězdárnu na Petřín. Fandil jsem ale ve vesmírném dobývání spíše Američanům. Už jako dítě jsem totiž neměl moc rád komunisty, protože mého otce poslali počátkem padesátých let z ředitelské funkce rovnou do hutí.
Jak vám potom politické přesvědčení komplikovalo práci?
Když přišli Rusové,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
