Cizinecká policie: Žadatelky o azyl? Tak je pošli do prdele, ha ha
Kontaktují mě dvě dívky. Jedna je ze Sýrie, druhá s kubánským pasem. Je jim tak 25 let. V době jejich příchodu k nám do kanceláře už dvě noci spí v Praze na ulici. Jedna s sebou táhne kufr na kolečkách, druhá má jen igelitku s pár kusy oblečení a mapou Prahy. Jsou zcela bez peněz – poslední daly za jízdenku do Prahy. Na chodbě kanceláře jim nabízím teplou kávu a vodu.
Přišly s tím, že toho mají dost a chtějí podat žádost o azyl v ČR. Už proto, že se potřebují najíst, umýt a sehnat nové oblečení. Původně jely do Německa, avšak zdá se, že tady jejich cesta končí. Jejich prosba spočívá v otázce, jak to provést. Podle českého a mezinárodního práva jednoduše: stačí na cizinecké policii tento záměr oznámit. Ale v realitě?
Jsou tu jiné organizace, které se věnují přímo žadatelům a azyl, ale jako sociální pracovník se je snažím nasměrovat. Obvolávám ministerstvo vnitra a cizineckou policii. Dozvídám se, že mohou na policii oznámit úmysl podat žádost o azyl - ale pak se budou muset stejně samy, a to do 24 hodin, dopravit do Zastávky u Brna, kde je „nabírací“ uprchlický tábor.
Vedoucí našeho sociálního poradenství mi nakonec jediná vysvětluje praktický postup. Zajdeme na cizineckou policii, dívky ohlásí úmysl podat žádost o azyl a poté dostanou potvrzení na cestu do uprchlického tábora pro případ kontroly. Pak já sepíšu dopis pro České dráhy – budou muset do tábora dojet načerno. Buď se na základě dopisu průvodčí slituje, nebo je vyhodí – což je vzhledem k současným náladám v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
