První kniha Caitlin Moranové Jak být ženou byla cosi jako slastná rána na solar. Tedy pro ženskou část publika; málokomu se v posledních letech podařilo tak přesně a vtipně vystihnout strasti a radosti moderní ženy jako této britské novinářce a moderátorce. A lhostejno, zda si nad kariérou, vztahy či vlastním tělem lámou hlavu ženy v Londýně nebo v Praze.
Moranová s průvodcem moderním ženstvím opanovala knižní žebříčky v mnoha zemích, takže byla jen otázka času, kdy přijde pokračování. Přišlo pod názvem Morantologie a autorka se v něm tematicky rozkročila víc doširoka. Jde totiž o výběr z jejích novinových textů. Devětatřicetiletá autorka píše od patnácti, nevídaná kariéra se jí daří hlavně v britském deníku The Times, kam dodává třikrát týdně sloupek už jedenadvacet let. Výběr z této hromady doplnila několika památnými rozhovory, proložila několika novými texty – a vše propojila vysvětlujícími glosami.
Morantologie jako celek funguje jako trefný, často třeskutě vtipný a místy dojemný průvodce po moderní Británii viděný optikou svobodomyslné, brutálně upřímné a společensky angažované ženy středního věku. Dotkne se kroků konzervativní vlády (škrty v sociálním systému), televizní zábavy (miluje Sherlocka, střílí si z „třídního dramatu“ Panství Downton), celospolečenských událostí a fenoménů (cirkus kolem královské svatby, internetoví trollové) i každodenních drobností. A vždy při tom vyniká ochotou shodit samu sebe. Dovíme se, že přijela pozdě na rozhovor s britským premiérem i Lady Gagou, zhulila se do bezvědomí při rozhovoru s „nejlepší skupinou světa“ Radiohead a interview s Keithem Richardsem zakončila otázkou, jestli nosí paruku. Ve vztahu k předchozí knize je sice paradoxní, že nejslabší místa – trochu nudná a bez pointy – tentokrát nastávají při výletech do vlastního manželského života. Ale i to nakonec hraje Moranové do karet. Tenhle „béčkový Dickens s kozama“ – jak překřtila sebe samu – tak nakonec dokazuje, že nepíše „jen“ pro ženy, ale pro všechny.
Caitlin Moranová: Morantologie
Host, 307 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
