Domino spuštěné v Sarajevu
Před sto lety byl spáchán atentát, který všechno změnil
Z pohledu Čechů to byl možná nejosudovější den historie. Spuštění dominového efektu, u něhož je fascinující pozorovat, jak jednotlivé kameny do sebe naráží, aby vzápětí vyvolaly další náraz. Neboli událost, jež změnila životy milionů lidí. Bez onoho dne by se možná nejtragičtější momenty naší historie vůbec nestaly.
V sobotu to bude sto let, co byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Výsledkem byla světová válka, jež převrátila osudy celých národů, hlavně ale zasela nové křivdy a zlobu, což vedlo ke vzniku nacismu, další válce, tragédii Židů a tažení komunismu napříč třetinou Evropy. Nikdo nemůže tvrdit, že zmařením atentátu, jenž provázely velmi náhodné okolnosti a z dnešního pohledu neuvěřitelná neschopnost policie, by se nic z toho nestalo. Je to však velmi dobře představitelné.
František Ferdinand válku nechtěl, a kdyby žil, mohl jí zabránit. Také stvoření Hitlera jako největšího světového agresora provázela spíš náhoda a shoda okolností než nějaké objektivní příčiny. Bez první války by zřejmě vůbec k ovládnutí Německa nacisty nedošlo. A stejně tak popularita komunismu v Československu by nebyla zdaleka tak vysoká jako po osvobození (a následném obsazení) východní Evropy Stalinem.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
