Za Zbyňkem Hejdou

Život Zbyňka Hejdy, který se v sobotu 16.11. po třiaosmdesáti letech uzavřel, byl příznačný, ale v mnohém také netypický pro svoji dobu. Pocházel z rodiny spjaté s Vysočinou a vyrůstal v Hradci Králové. Jeho otec, ruský legionář a prvorepublikový levičák, zemřel na počátku okupace. Syn z úcty k jeho památce vstoupil hned po válce do KSČ, vystudoval historii a fi - lozofi i na Univerzitě Karlově, ale s režimem se brzy rozešel. Přispěl k tomu katolický intelektuál Jiří němec, s nímž se spřátelil na vojně. Od roku 1964 působil Hejda v redakci časopisu tvář, opakovaně zakazované platformě nekomunistické kulturní opozice. Po roce 1969 byl propuštěn ze zaměstnání a pracoval pak v antikvariátu, odkud jej po podpisu Charty 77 také vyhodili. Až do roku 1989 se živil jako domovník. Kvůli činnosti ve Výboruna obranu nespravedlivě stíhaných (VOnS) jej často vyslýchala Státní bezpečnost.