Náš letní seriál si z každé dekády od třicátých let do současnosti vybírá jeden tuzemský snímek, na který se – přestože byl ve své době významný – nějak zapomnělo. Zrekonstruujeme si, co ono zapomnění způsobilo.
Sedmdesátá léta v české kinematografii bývají spojována se dvěma vlnami normalizace. V jedné z nich byli odstaveni od práce filmaři, kteří se „příliš identifikovali s obrodným procesem šedesátých let“. Místo nich naopak nastoupily „staré kádry“ s novými agitkami, jež opět zavedly „ideově správný pohled“ na předcházející dekády. Ve druhé vlně se pak spustil boom únikových komedií či krotkých komunálních satir, které v zásadě měly utvrzovat v tom, že žijeme v rozvinuté konzumní společnosti a můžeme se spokojeně stáhnout do soukromí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Výstražná stávka
Lidský řetěz účastníků happeningu dnes krátce před polednem obemknul budovu ČRo na pražských Vinohradech, aby mu vyjádřili podporu v dnešní jednodenní stávce. V ČT a ČRo začala po půlnoci čtyřiadvacetihodinová výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost.
Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií
Tisíce lidí se dnes odpoledne po 16:00 vydaly na pochod na podporu veřejnoprávních médií, který organizovalo uskupení Milion chvilek. Od stanice metra Pražského povstání se vypravili k budově České televize. Vláda tento týden schválila návrh zákona, podle něhož se mají rozhlasové a televizní poplatky od ledna zrušit a peníze mají média dostávat ze státního rozpočtu. Podle vládní koalice zrušení poplatků uleví lidem i firmám. Částka by se měla vrátit na úroveň let 2008 až 2024.
