Hon na slova
Nové oblíbené výrazy češtiny odhalují cizincům i domorodcům, jací jsme a co chceme
Každý den jim na stole přistane přibližně sto slov vybraných počítačem, jimiž se musí důkladně probrat. Drtivá většina z nich jsou předložky, spojky či slovesa bez samostatného významu. Ale tak pět až deset slov význam nese a ty lingvisté z týmu Marka Łazińského na Varšavské univerzitě vyvěsí na internet. A je hotovo – Poláci mají svoje slova dne. Tedy přesněji slova, která se v daný den vyskytovala ve čtyřech hlavních polských denících s výrazně vyšší frekvencí, než je jejich průměrný výskyt za celý rok. Na začátku minulého týdne to byla slova „Tunis“, „svatořečení“, „katastrofa“ a „povodeň“.
Díky výkonným počítačům, jež tohle rychlé srovnání umožňují, tak Poláci mohou rychle zjistit, jakými tématy veřejnost v ten který den žila. A nejen oni. Ve snaze zjistit o sobě co nejvíc se za slovy dnes honí celá Evropa. V pelotonu běží i Češi a není těžké zjistit, jakou zprávu nám čeština dává o nás samých. Tady je.
Hanebný termín
Zvlášť rozsáhlé pátrání po nových či výstižných slovech nastává s koncem starého a začátkem nového roku. Evropané se v ten bilancující čas snaží skrze výjimečná slova zjistit, čím vlastně v uplynulé etapě žili. Německé týdeníky tak teď třeba přinesly zprávu, že slovem roku nejlépe vystihujícím dění v německé společnosti se stal novotvar „rozzlobený občan“ (Wutbürger). A…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
