Povodeň na kopci
Místní fotograf pan Čížek mi přinesl ukázat fotografie, na kterých zaznamenával nástup srpnové povodně ve Frýdlantu a jeho okolí, kulminaci vod a jejich postupné opadávání. Tyhle fotky by stály jednou za vydání jako kniha pro poučení dalším generacím i pro nás samotné, protože povodeň je pachatel, který se vrací na místo činu.
Nejvíc překvapující bylo, že tato povodeň nepřišla od řeky! Zkušenost z velkých řek, jako je Morava, Vltava či Berounka, je vždy podobná. Na rozsáhlé ploše povodí spadnou velké srážky, z potůčků se stanou říčky a z říček divoké toky. Pak se všechny vlijí do hlavní řeky, ta začne stoupat a zaplavovat okolí. Nejenom ve Frýdlantu, ale i na mnoha místech na Valašsku a obecně v podhorských krajinách tomu tentokrát bylo trochu jinak.
Na fotografiích vidíme, že nejvíc vody teče z polí, přetéká přes silnice anebo proudí dolů ulicemi města, které se podobá Benátkám. Teprve v údolí se vlévá do řeky, jejíž hladina stoupá. Voda bere stromy, vyplavuje plata s jogurty z místního nedávno – a jak se ukázalo, nevhodně – postaveného obchodního domu. Prodavačky zasažené nenadálou vlnou lezou na regály, volají o pomoc. Velká voda pak vyčistí dvůr místních stavebnin a balíky izolačních hmot ucpe most. Nad ním se voda ještě víc vzduje, hýbe mostem, vylévá se z břehů, a teprve tehdy nastává ta správná velká, ničivá voda, co přichází zdola.
O srpnových povodních na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
