Továrna na psacím stole
Kabelku, lampu i obal na telefon lze získat jednoduše. Vytisknout si ji na počítačové tiskárně. Už není třeba věci dovážet, stačí jen poslat data a spustit tisk. Vizionáři trojrozměrného tisku tvrdí, že tohle je nová průmyslová revoluce.
Když něco vyrábíme, nepotřebujeme lidi, stačí nám počítač a tiskárna. Jen sedíme na gauči a hrajeme si. Něco navrhneme, a když se nám to líbí, tak si to vytiskneme,“ takhle Janne Kyttanen představuje svoji firmu Freedom of Creation, která produkuje lampy, drobný nábytek, šperky. Na veletrzích designu o ně bývá zájem, také v květnu na akci Designmei v Berlíně. Byly tu lampy vyskládané z průsvitných šupin do tvarů připomínajících vesmírné šišky. Stolička jako z několika vrstev krajky. Sandály jako pro Venušanku, na zemi se dají také nosit, ale jen se sebezapřením. To vše vytištěné na počítačové tiskárně, jenže trojrozměrné, technologií, která se nazývá 3D tisk. Znamená to, že přístroj zvaný prostě tiskárna výrobek vystaví vrstvu po vrstvě na základě vložených dat.
Pětatřicetiletý Kyttanen má vlastnosti pravého Fina: je urostlý a blond, má cit pro design a nehodlá zůstat doma ve finských lesích. Své myšlenky chce hlásat světu a už se dostal na stránky řady velkých světových médií. Jeho ústřední teze zní: „Věříme, že v budoucnosti budou výrobky putovat po internetu tak, jako se dnes distribuuje hudba, filmy nebo fotografie.“ Místo kamionů a kontejnerů se zbožím budou po světě putovat jen balíky dat. V každé domácnosti, nebo alespoň v každé ulici bude 3D tiskárna a tam si pak zákazník z doručených dat vytiskne výrobek. Bude si ho moci také libovolně upravit, změnit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
