Václav Klaus se ve svém projevu ve sněmovně minulý týden zostra pustil do Ústavního soudu a to vlastně bylo to hlavní či jediné důležité, co v jeho projevu zaznělo.
Jeho řeč má přitom svoji logiku. V době, kdy Ústavní soud před rokem rozhodl o neplatnosti zákona o předčasných volbách, naznačovali někteří politici, že přichystají pomstu. Ale nejen politici. I mnoho vzdělaných lidí se začalo obávat, aby odvážné rozhodnutí Ústavního soudu neskončilo nakonec nějakou efektivní protiakcí, třeba okleštěním jeho pravomocí. Je tedy Klausova kritika signálem k útoku? Máme se začít obávat o vládu práva? O osud naší ústavní demokracie?
Tak horké to snad nebude. Jeden významný spojenec prezidenta už schází. Sociální demokracie bez Jiřího Paroubka v čele nemá zjevně pražádný zájem vyčerpávat se teď útoky na Ústavní soud a účelové spojenectví této strany s hlavou státu už skončilo. Stejně tak se ke Klausovi nebude připojovat ani TOP 09, alespoň dokud ji povede Karel Schwarzenberg. Věci veřejné také neprojevily žádné nadšení.
To však neznamená, že je vše v pořádku, protože Klausův vliv a autorita jsou v poslední době – bohužel – na vzestupu. Premiér, řada ministrů i předsedkyně sněmovny s ním velmi souzní.
To, že liberální, ústavní demokracie nerovná se svobodné volby (ty má i Pákistán), ale že jde o jemný systém vyvažování, pojistek a brzd, je sice věc známá odborníkům,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
