Před bankrotem
Řekové minulá desetiletí bohatli na dluh a z peněz evropských fondů, zatímco jejich ekonomika zaostávala. Tento systém správy země teď narazil na své hranice. Proti zaběhnutým pořádkům se bouří finanční investoři, Evropská unie i rozzlobení mladí studenti a radikálové. Reportáž ze země, která si žila nad poměry.
„Stát je v Řecku vinen,“ říká
Nikos Katsiaounis
předtím, než vyndá z obalu loutnu a přidá se ke kamarádům hrát tradiční hudbu,
„a stát si svoji vinu vůči společnosti uvědomuje!“
„Vinou“ míní mladý anarchista celé dědictví třiceti poválečných let, kdy v Řecku autoritářsky vládli i někdejší Hitlerovi kolaboranti, a připomíná osud svého dědy, který za komunisty bojoval proti nacistům a po válce skončil ve vězení.
„A protože si stát nese tuhle dědičnou vinu pravicové diktatury, tak je u nás všechno státní a pravicové automaticky podezřelé. Odpor proti autoritám má větší podporu než jinde,“ vysvětluje Nikos, spolumajitel malého vydavatelství anarchistické literatury. V hnědé polokošili, černých džínech a krátkém sestřihu se stejně jako jeho kamarádi nepodobá českému stereotypu anarchisty. V Antiautoritářském hnutí ale tento vystudovaný historik a archeolog platí za dobrého řečníka, a proto teď popíjí kávu s novinářem, kterého do Řecka zavedly dvě zprávy z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
