Řekl jsem si, pojďme na děti
Česká kardiologická společnost, jejíž sjezd začal v neděli v Brně, má co slavit. Během posledních patnácti let se Česko ze zadních příček statistiky vyšvihlo na první místo světového žebříčku v péči o pacienty s akutním infarktem. Profesor Michael Aschermann je jedním z otců tohoto trendu, loni obdržel od prezidenta Klause medaili Za zásluhy. Celoevropsky uznávaný kardiolog má poslední tři roky nezvyklého koníčka – vydává s ostřílenými graffiťáky časopis pro teenagery.
Úmrtnost na akutní infarkt u nás klesla z dvaceti pěti procent pod deset. Jak se to podařilo?
V roce 1994 jsme vymysleli takovou akci, kterou ze začátku hodně lidí nebralo vážně, ale nakonec z ní byl zásadní posun v kardiologii.
Při infarktu se uzavírá věnčitá tepna v srdci, takže lékař ji potřebuje pacientovi co nejrychleji otevřít. Používaly se léky, ty ale účinkují jen omezeně a způsobují komplikace. Druhá varianta je otevřít tepnu speciálními cévkami s balonkem, což se běžně dělalo u pacientů bez infarktu. Laicky bychom to mohli vysvětlit jako mechanické prošťouchnutí. Mezi prvními na světě jsme takhle začali léčit i akutní infarkt. Měli jsme dobré výsledky, tak jsme s kolegy vymysleli studii – polovině pacientů s infarktem podáme léky, druhou převezeme i za cenu větší vzdálenosti k nám do Prahy na prošťouchnutí.
Komu se dařilo lépe?
Navzdory tomu, že sanitky nám vozily pacienty třeba až z vesnic od Příbrami, výsledek byl jednoznačný. Umírali daleko méně než ti léčení léky. Spolu s Dány, kteří zkoušeli něco podobného, jsme pak výsledky publikovali a vznikl nový trend v kardiologii. Dneska u nás existuje už dvaadvacet center, která tenhle zákrok dělají. Dojezdová doba je průměrně do hodiny a centra ošetří 93 procent pacientů s infarktem, což je nejvíc na světě.
I tak ale na srdeční a cévní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
