Německý motor se vypnul

O Velikonocích oslavil Helmut Kohl, „kancléř německého sjednocení“, osmdesátiny. Už předtím se množila blahopřání z celého Německa, také od kancléřky Angely Merkelové. A přesto dnes Německo svým přístupem k Evropě, zejména k těžce vybojované eurozóně, vystavuje Kohlův evropský odkaz riziku demontáže. Když se ptáte, proč se dnes evropský projekt zadrhává, tak jedním z hlavních důvodů je vypnutí německého motoru. A když se ptáte, proč se vypnul, krátká odpověď bude znít: protože Německo se stalo „normálním“ národem podobným Francii či Británii.

Kohl neúnavně následoval kroky svého mentora Konrada Adenauera a trval na tom, že Německo a evropská jednota jsou „dvě strany téže mince“. Tou mincí se ostatně stalo euro. Kohl byl, jako většina jeho předchůdců, oddán evropské integraci ze dvou důvodů: věřil v ni díky osobní zkušenosti z války a kromě toho si byl vědom německých národních zájmů. Jedinou cestou totiž, jak dosáhnout opětovného sjednocení Německa, bylo přesvědčit sousedy, že Němci se změnili a jsou připraveni stát se součástí Evropy. Fungovalo to. Jakmile se naskytla šance – v roce 1989 –, Kohl se jí chopil oběma rukama a Evropa z toho měla jen prospěch. Nebyli bychom mohli mít Evropu jako svobodný celek, pokud by Německo též nebylo svobodné a v jejím středu.

Pro někoho může být otázkou, zda Kohl byl, nebo nebyl velkou osobností, v každém případě však byl schopen velkých…