Žádné hurá
Podle střízlivého komentáře střízlivých Financial Times Češi schválením Lisabonské smlouvy dolní komorou svého parlamentu zabrzdili „rostoucí rozpaky“, které kolem prodlužujícího se českého mlčení ke smlouvě bublaly napříč Evropou.
Představte si někoho, kdo právě zkouší udělat první krůček na svých nohou, ale zároveň má u toho koučovat skupinku zkušených běžců, z nichž jeden má navíc za sebou komplikovanou zlomeninu. V té roli by se teď Češi mohli poznat. Na svém sněmu se poprvé – a jako poslední ze sedmadvacítky – vyjádřili k Lisabonské smlouvě a zároveň jako předsedové EU připravují se vzbouřenými Iry jejich lisabonské „repete“.
Není to, že bych jásal
Podle střízlivého komentáře střízlivých Financial Times Češi schválením Lisabonské smlouvy dolní komorou svého parlamentu zabrzdili „rostoucí rozpaky“, které kolem prodlužujícího se českého mlčení ke smlouvě bublaly napříč Evropou.
To nezní právě jako nadšená oslava. A ani v pražské sněmovně – navzdory tomu, že Lisabon získal ústavní většinu 125 hlasů – se nebouchalo šampaňským. „Pořád zůstává taková pachuť trapnosti z toho věčného odkládání,“ kroutila po hlasování hlavou poslankyně zelených Kateřina Jacques.„Mělo to být schválené už před rokem,“ doplnil ji ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Tomu také vadilo, že v debatě „nezazněly téměř žádné věcné argumenty, všechno bylo účelové“.
Svoboda má pravdu. Podstatná část poslanců nejsilnější vládní strany, kteří na Lisabon kývli, tak učinila buď proto, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
