Mladí Evropané zvedají kotvy
Kolik vám bylo, když jste definitivně přestřihli pupeční šňůru a odstěhovali se od rodičů? Euroskeptici často straší představou, že Unie smaže kulturní rozdíly, ale přinejmenším v jednom ohledu pravdu nemají: srovnáme-li data o tom, kdy se z mladých Evropanů stávají dospělí, zjistíme i mezi starými členskými státy značné rozdíly.
Kolik vám bylo, když jste definitivně přestřihli pupeční šňůru a odstěhovali se od rodičů? Euroskeptici často straší představou, že Unie smaže kulturní rozdíly, ale přinejmenším v jednom ohledu pravdu nemají: srovnáme-li data o tom, kdy se z mladých Evropanů stávají dospělí, zjistíme i mezi starými členskými státy značné rozdíly. Bydlet před třicítkou u rodičů je v Itálii či Španělsku normální, zatímco v Dánsku jde o raritu. Rozdíly ovšem nespočívají jen v cifrách – jednotlivé země se od sebe liší celou koncepcí mládí.
Čtveřici různých takových koncepcí přibližuje ve své doktorandské práci Devenir adulte en Europe (Stát se dospělým v Evropě) francouzská socioložka Cécile Van de Velde. Na základě výzkumu Eurostatu z let 1994–1999 vybrala výrazně odlišné státy EU a v nich vyzpovídala celkem 135 mladých mezi 18 až 30 lety. Ptala se ve Španělsku, Francii, v Británii a v Dánsku.
Vláda rodiny
Ve Španělsku setrvávají mezi 18. a 30. rokem v rodném hnízdě více než tři čtvrtiny mladých lidí, a když se Španěl stěhuje z domova, je mu v průměru 27 let. „Dětem“ ani rodičům to však zjevně nevadí. Svou roli jistě hraje fakt, že stát neposkytuje žádnou plošnou podporu při studiu, jenže mladí zůstávají doma ještě dlouho po škole a po nástupu do práce. Rodičům na chod domácnosti nepřispívají, předpokládá se, že se jim za péči odvděčí později.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
