Bez plynu
Letošní spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu je ukázkou, jak se v posledních měsících proměnila ekonomická a mocenská situace v neprospěch Ruska, předsedy vlády Vladimira Putina a ruské obří firmy Gazprom.
Letošní spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu je ukázkou, jak se v posledních měsících proměnila ekonomická a mocenská situace v neprospěch Ruska, předsedy vlády Vladimira Putina a ruské obří firmy Gazprom.
Když ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila na Nový rok dodávky plynu na Ukrajinu, připomínal její postup ze všeho nejvíce další pokračování každoročního zimního rituálu odehrávajícího se mezi největším světovým exportérem plynu a ropy Ruskem a jeho zákazníky. Obětí bývají obvykle ti slabší z příjemců ruských surovin, bývalé ruské satelity jako Ukrajina, Gruzie nebo Bělorusko.
Odstávka následovala po krachu rozhovorů o nové smlouvě upravující ceny na rok 2009. Gazprom za dané situace prohlásil, že nemůže v dodávkách pokračovat, protože se nemůže opřít o žádný smluvní rámec, na němž by obchod založil.
Špatný signál
Přerušení dodávek je zneklidňujícím signálem pro celou Evropu. Stejným plynovodem, jaký dodává plyn na Ukrajinu, totiž proudí také 80 procent ruských dodávek do zemí Evropské unie. Celkově Evropa nakupuje v Rusku zhruba 42 procent plynu nutného k vytápění a výrobě elektřiny, v některých zemích, včetně České republiky, je však podíl ruského plynu mnohem vyšší.
Situace na první pohled připomíná dramatické okolnosti počátku roku 2006, kdy Gazprom také přerušil dodávky pro Ukrajinu. Kyjev tehdy začal čerpat část…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
