S nálepkou vyvrhele
Aleš Bureš je ředitelem dětského domova. Nevstřícný erární ústav dokázal změnit v pro děti inspirativní místo.
Rozlehlá bílá budova, sportovní areál i malý hřebčín jsou ponořeny do ticha. Atmosféru spícího zámku náhle přerušuje zvuk zvonku a nálada se rázem mění. Klubovny, ložnice, jídelna, počítačová učebna, nahrávací studio, výtvarný ateliér a truhlářská i hrnčířská dílna ožívají hlukem školní přestávky. K robustnímu muži kráčejícímu jednou z chodeb se hrne skupinka chlapců a dívek, věší se na něj a překotně mu sdělují čerstvé zážitky dnešního dopoledne.
Jsme v dětském domově na kraji obce Býchory kousek od Kolína a zájem, který provází jeho ředitele Aleše Bureše (1964), nevypadá na kašírovanou pohodu určenou pro návštěvy. Platí to i přesto, že zdejší domov je součástí kritizovaného systému erárních zařízení, v nichž v Česku tráví život osm tisíc dětí. Jejich perspektiva je po letech strávených za zdmi mizerná: před časem například vyšlo najevo, že polovina z nich po odchodu z domova skončí v kriminále. Ani v případě Býchor není nutné mluvit ihned o idyle. Ale zdejší prostor může sloužit jako příklad, že i uvnitř tuhé státní mašinerie lze vytvořit inspirativní svět.
Vím, o čem mluvím
Vstupenkou do bývalé budovy mateřské školky, kde se dnes šestačtyřicet zaměstnanců stará o domov a školu pro padesát dětí, je rozhodnutí soudu. Česká justice přitom posílá do ústavní péče kdekoho: sirotky, děti z chudých rodin nebo třeba děti, jejichž rodiče propadli drogám či se ocitli ve vězení.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.