Čekání na Godota
Pro kožatky bývá v Irsku potravy dostatek, ale zatím tu nebyl nikdo, kdo by se sledováním těchto nejhlouběji se potápějících plazů, řazených mezi druhy kriticky ohrožené vyhynutím, systematicky zabýval.
Ostrov Cape Clear na jihu Irska měří jen šest kilometrů na délku a necelé dva na šířku. Zvlněná, vřesy a ostružiníky pokrytá krajina, velkolepé nespoutané pobřeží Atlantiku, strmé útesy, megalitické kameny – na jediném ostrůvku tu nalezneme vše, kvůli čemu lidé Irsko navštěvují. Málokdo však ví, že tu lze v létě spatřit i mořské želvy. Oceán kolem ostrova mívá teplotu jen málo přes patnáct stupňů a setkání s tvorem, který žije především v tropech, je tedy překvapující.
V roce 1971 začali pozorovatelé ptáků v okolním moři zaznamenávat první kožatky velké. „Jednou jsem nedaleko odtud tu želvu viděl. Byla obrovská, asi jako menší osobní auto,“ vzpomíná John Bourke, námořník na trajektu zajišťujícím spojení s irskou pevninou. Je to výstižný popis: kožatky jsou největšími želvami světa, v dospělosti dorůstají až téměř 180 centimetrů a mohou vážit skoro tunu.
Kožatky se sice rozmnožují v tropech, ale protože v tamních mořích nenacházejí dostatek potravy, pravidelně se odtud vydávají do míst, kde je jí dost. Za rok mohou uplavat i přes 10 000 kilometrů. V severním Atlantiku směřují právě do okolí jižního Irska nebo do příbřežních vod na východě Kanady.
Odpočívají tu a živí se rosolovitým zooplanktonem, zejména medúzami. Aby nabraly dostatečné množství zásob energie, musejí denně zkonzumovat až 200 kilogramů kořisti.
Pro kožatky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
