Poněkud bledší barvy
Podle rozvášněné gruzínské opozice se tamější prezident Michail Saakašvili ukázal v lednových volbách jako arogantní despota.
Podle rozvášněné gruzínské opozice se tamější prezident Michail Saakašvili ukázal v lednových volbách jako arogantní despota. Její stoupenci s nadsázkou tvrdí, že Saakašvili není o moc lepší než ruský prezident Vladimir Putin. Saakašviliho odpůrci přistřihli prezidentovi křidélka a doufají, že v dalších volbách, které proběhnou ještě v tomto roce, ovládnou parlament. To by se jim také mohlo povést.
Na Ukrajině mezitím další zapálená prozápadní politička Julija Tymošenková přesvědčila velmi vyrovnaný parlament, aby ji znovu zvolil premiérkou. Viktor Janukovyč, její proruský rival, kterého vytlačila z úřadu, s hořkostí předpověděl „soudní procesy… krizi a skandály“. Je dost dobře možné, že se na post premiéra vrátí.
To jsou jinými slovy docela dobré zprávy. Demokracie, seriózní argumentace a veřejná soutěž jsou živé, mají se čile k světu a daří se jim poměrně dobře alespoň ve dvou zemích, v nichž pouliční protesty tak strhujícím způsobem zvítězily nad postsovětskou špatnou vládou.


Zklamání z vůdců
Důsledky takzvaných „barevných revolucí“ (gruzínská v listopadu roku 2003 byla zbarvena do růžova a ukrajinská o rok později do oranžova) byly v obou zemích matoucí. Tyto zmatky popudily jak utopisty, kteří v pouličních dramatech viděli střet západního světla a sovětského temna, tak cyniky, kteří tvrdili, že kde je zneužívání moci tak hluboce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy České zbraně pro Ukrajinu
Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku ČT Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.



















