Netýrat děti podruhé
Kauza týraných chlapců v Kuřimi se snad ani nedá vnímat s odstupem. Někdo ji programově ignoruje, jiní v novinách hltají každý nový detail. Paradoxní je, že dobré informace v tomhle případě neznamenají hlubší pochopení.
Kauza týraných chlapců v Kuřimi se snad ani nedá vnímat s odstupem. Někdo ji programově ignoruje, jiní v novinách hltají každý nový detail. Paradoxní je, že dobré informace v tomhle případě neznamenají hlubší pochopení. Čím víc toho o týrání Ondřeje s Jakubem víme, tím méně mu rozumíme. Temný a nepřehledný spletenec pravděpodobně úplně nerozmotá ani soud s pěticí pachatelů, který začal minulý týden v Brně. Několik dílčích poučení však nabízí.
Problém moci
Vypadá to, že svět se pořádně zbláznil. Tedy – soudě podle četby novin. V sousedním Rakousku psychopati zavírají děti do sklepů, mučí je a znásilňují. Zdravotní bratr v havlíčkobrodské nemocnici jen tak pro zábavu povraždí několik lidí injekcí s heparinem. Na jižní Moravě muž zotročí skupinu penzistek a zřídí cosi mezi sektou a pracovním lágrem. A k tomu Kuřim – matka se sestrou brutálně týrají děti, několik známých s tím chodí vypomáhat, do rodiny je vpašována podivná převtělující se bytost, kolem se motá tajemný vůdce sekty a rozkazy udílí pomocí esemesek neznámý „doktor“.
Těžko říct, zda těchto hrůzu budících případů v poslední době přibylo, nebo jen shodou náhod vypluly na povrch. Zneklidňují svou nepochopitelností, tím, že na nutkavou otázku „jak se to mohlo stát“ nenalézáme uspokojivé odpovědi. Všechny však mají společného jmenovatele – téma zneužívání moci. Ať ve sklepě,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
