0:00
0:00
5. 1. 20083 minuty

Anketa: Žijeme dnes v nejlepším období naší země, v jakém jsme kdy žili, jak prohlásil prezident Václav Klaus v novoročním projevu?

Anketa k novoročnímu projevu Václava Klause.

Autor: Respekt
Fotografie: Svatopluk Karásek - Autor: Bartoš Günter Autor: Respekt

Svatopluk Karásek

evangelický farář

V podstatě souhlasím. Jenže jaké časy si pamatují dnes žijící generace? Nacismus, komunismus a současnost. A v tom srovnání je naše období samozřejmě nejlepší. Za 18 let svobody by to však mohlo být stokrát lepší nebýt rafinovaných podvodů uprostřed právního vakua, nebýt toho, že morální přístup k životu byl odepsán jako reziduum dob dávno minulých. Další věta z proslovu pana prezidenta: „Co jiného naznačuje obrovský nárůst hypoték než víru v dnešek a hlavně v budoucnost?“ by se dala tesat. Individuální, rodinné či státní zadlužení tíží a svírá. Zadlužení není známkou svobody ani prosperity. Nejlepší období nastane, až to splatíme.

↓ INZERCE

Andrej Giňa

spisovatel

Rozhodně nesouhlasím. Možná pan prezident mluvil o vrstvě bohatších obyvatel, ale ti chudší mají určitě těžší život než dřív. Současná doba a některé události mi dokonce vzdáleně připomínají časy, kdy jsem žil na Slovensku a odstěhovali nás za vesnici do osady. Sehnali jsme aspoň drobnou nebo sezonní práci u sedláků, zatímco dneska, když přijde Rom, že chce práci, každý ho vyžene málem už od vrat. Myslím, že u nás na Rokycansku není problém tak vážný, ale člověk by měl myslet i na lidi z Mostecka nebo Ostravska, kde je vysoká nezaměstnanost. Sociální podpory přitom ubývá a třeba důchody pro staré lidi jsou velmi nízké. Tak si nejlepší období nepředstavuju.

Ctirad John

imunolog a mikrobiolog

Narodil jsem se roku 1920, a tak mi můj věk umožňuje porovnat několik etap našeho státu. Jako středoškolský student jsem v letech 1931 až 1939 považoval za „zlatý věk“ Masarykovu republiku. Mám-li ale vybrat úspěšné, příznivé „zlaté období“ z polistopadových časů, je to pro mne jednoznačně začátek 90. let. Byla to doba hledání a leckdy nalézání „toho pravého“. Řízení věcí veřejných se ujímali lidé bez postranních úmyslů. I v oblasti ekonomiky vládla ohleduplnost. Do politiky vstupovali lidé, kterým nebylo cizí sbližování vědeckých principů s každodenní praxí. A vyslovit slovo morálka se nejevilo jako pošetilost.

Miloslav Ransdorf

komunistický poslanec Evropského parlamentu

S tvrzením pana prezidenta nebude souhlasit veřejnost. Podle statistických průzkumů Evropské banky, která sledovala spokojenost občanů zemí, jež se transformovaly během devadesátých let, považuje současné podmínky za lepší než před rokem 1989 pouze 25 % obyvatel České republiky. A 40 % tvrdí opak. Na tom nic nemění ani zkušenost jiných zemí bývalého sovětského bloku, například Maďarska, kde současnou situaci považuje za lepší pouze 12 % obyvatel. To není odraz politických preferencí, ale spokojenosti s životními, sociálními i ekonomickými podmínkami.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026