0:00
0:00
Česko26. 4. 20083 minuty

Kulturní Praha?

Mezi pražskými zastupiteli a kulturní frontou je to na nože. Divadelní ředitelé, herci a šéfové kulturních institucí vyšli do ulic, více než třináct tisíc příznivců umění podepsalo petici „Za Prahu kulturní“.

Astronaut
 
Autor: Respekt
Autor: Respekt
Fotografie: Fabrice Martin Plichta - Autor: Pavel Reisenauer
Autor: Respekt
Fotografie: Fabrice Martin Plichta - Autor: Pavel Reisenauer
Fotografie: Fabrice Martin Plichta - Autor: Pavel Reisenauer Autor: Respekt
↓ INZERCE

Mezi pražskými zastupiteli a kulturní frontou je to na nože. Divadelní ředitelé, herci a šéfové kulturních institucí vyšli do ulic, více než třináct tisíc příznivců umění podepsalo petici „Za Prahu kulturní“. Zásahy do systému subvencí a jejich redistribuce ve prospěch komerčních divadel totiž destabilizovaly množství scén či galerií i přípravu různých festivalů, jež tvoří důležitou součást pražské kulturní nabídky.

Tyto události přicházejí v době, kdy víceméně ty samé problémy zažívá kulturní svět ve Francii. Roli toho zlého tam spíše hraje ministr kultury než místní zastupitelstva, ovšem důvody nespokojenosti jsou totožné. Mimo vysychání financí se francouzská kultura podobně jako ta pražská střetává s odhodláním změnit kritéria v subvenční politice. Stejně jako pražští radní, i francouzská vláda inklinuje k daleko větší podpoře „laciné“ kultury na úkor představení umělecky náročnějších, jež přitahují méně diváků, a zisk malých divadel je tudíž mizivý.

Je zajímavé konstatovat, že v Praze i ve Francii jde o pravicové politiky, kteří ve jménu liberalismu kříží zbraně s divadelníky. Shoda to jistě není náhodná, byť naštěstí v obou zemích stále existují konzervativní politici, většinou na lokální úrovni, schopní podporovat současné umění a neřídit se přitom nabídkou zábavy podle starého římského rčení – chléb a hry.

Místní i francouzští umělci jsou si vědomi, že prostředky nelze donekonečna rozšiřovat a že je nezbytné nalézt pravidla jejich rovnoměrného rozdělování. Bohužel právě oni, „podporovaní“ na útraty veřejnosti, obvykle bývají prvními oběťmi ekonomických opatření. Neprávem. Veřejné prostředky investované do kultury přece nejenom intelektuálně a duchovně obohacují společnost, ale také vytvářejí aktivity a příjmy, z nichž mají prospěch všichni. Nemluvě o pozitivním dopadu na společenské klima i obraz města či země. Jestliže tedy bude v Praze tato nevýdělečná část kultury smetena, město se promění ve skanzen. Lépe řečeno v zábavní park plný nevýrazných a lehce zaměnitelných představení.

Po roce truchlivého boje okolo knihovny Jana Kaplického iniciativa „Za Prahu kulturní“ představuje alarmující volání. Měli by ho slyšet odpovědní politici, kteří nesdílejí merkantilistickou a prospěchářskou vizi lidské existence velebenou OSN. Otázkou je, zda vůbec existují. Ani jeden pražský radní, a týká se to všech zastoupených stran, tuto petici nepodpořil.

Autor je dopisovatelem deníku Le Monde.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Jak se v Česku dělá literární bestsellerZobrazit články