Ježíšova hrobka?
Není úplně obvyklé, aby se mezinárodní vědecká konference zabývala závěry dokumentárního filmu. A není také obvyklé, aby diváci vydrželi s napětím sledovat dvouhodinový dokument, který se celý točí okolo šesti jmen naškrábaných na vápencových nádobách ze starověké hrobky.
Není úplně obvyklé, aby se mezinárodní vědecká konference zabývala závěry dokumentárního filmu. A není také obvyklé, aby diváci vydrželi s napětím sledovat dvouhodinový dokument, který se celý točí okolo šesti jmen naškrábaných na vápencových nádobách ze starověké hrobky. Kanadský režisér s izraelskými kořeny Simcha Jacobovici dokázal obojí.
Film, který natočil ve spolupráci s autorem Titaniku Jamesem Cameronem, uvedla televizní stanice Discovery Channel před loňskými Velikonocemi. Pointu vyslovuje už název dokumentu: Ztracená Ježíšova hrobka. Rozumí se: ztracená, nyní však znovu nalezená.
Kamínek po kamínku je před diváky skládán obraz vedoucí k na pohled nevyhnutelnému závěru: byl objeven hrob s pozůstatky biblického Ježíše z Nazaretu, jeho matky Marie, bratrů, a dokonce i manželky a syna. To samozřejmě vzbudilo značný rozruch. „Objev, výzkum a důkazy, které mohou změnit dějiny“ je příznačný podtitul knihy, do níž Jacobovici obsah filmu shrnul. Celý příběh přitom začal docela nenápadně.
Ježíš, syn Josefův
V roce 1980 došlo na jeruzalémském předměstí Východní Talpiot k menší nepříjemnosti. Odstřel skály provázející stavbu nového sídliště odhalil tajemný otvor připomínající jeskyni, zjevně vstupní část starověkého hrobu. Stavaři na celém světě nebývají podobnými nálezy nijak nadšení, ti talpiotští však dodrželi předpisy a nález oznámili.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
