Stavět jaderné elektrárny, nebo nestavět?
Nucleotic: Roční produkce jediného tuzemského producenta této suroviny, státního podniku Diamo, byla loni 375 tun uranu, což z České republiky činí dvanáctého největšího těžaře na světě.
Nucleotic: Roční produkce jediného tuzemského producenta této suroviny, státního podniku Diamo, byla loni 375 tun uranu, což z České republiky činí dvanáctého největšího těžaře na světě. V čele největších dobyvatelů je Kanada a Austrálie. Zpracovaný uran odebírá především energetický holding ČEZ, který si z něj nechává vyrábět u ruské společnosti Tvel palivové tyče pro jadernou elektrárnu v Dukovanech. … Tolik k relevanci v celosvětovém měřítku. Znáte mnoho dalších oblastí, kde jsme 12. na světě? Podle jistých odhadů se dají ložiska znovu zprovoznit, případně odkrýt nová. Důl na Vysočině je nejhlubším fungujícím dolem v Evropě a podle jistých spekulací se ty pravé zásoby dají najít teprve v té hloubce a možná ještě hlouběji. Vše je však otázkou vývoje cen uranu a energií, ale i ropy a plynu a uhlí atd. atd.
Michael Nimral: Jsem proti výstavbě dalších jaderných elektráren, dokud se nezmění postavení ČEZ, dokud se nezmění úřad dohlížející na jejich bezpečný provoz, dokud se nevyřeší bezpečné ukládání odpadu a dokud neproběhne seriózní veřejná diskuse, v níž bude zváženo, cože nám to stojí za rizika a problémy s jejich provozem spojené.
P. S.: Do té doby snad už vědci dokážou zvládnout „fúzi“.
Jarda: Není možné udržet stav současné civilizace bez růstu přísunu energie. Jediný způsob, jak vyrobit dostatek energie, je jaderná energetika.
Jirka P.: Nejsem právě přítelem jaderné energetiky, ale je skutečností, že v současné fázi rozvoje v této oblasti (a prudce se zvyšující spotřeby elektrické energie) je to snad jediné rozumné řešení. Uhlí má své obrovské ekologické nevýhody a alternativní zdroje na našem území fakticky neexistují (navzdory šílené propagaci fotočlánků, biopaliv, větrníků a jiných nesmyslů). Dá se jen doufat, že časem se zvládne nějaký jiný způsob výroby elektřiny, ale skepticky uvažuji, že je to otázka přinejmenším několika desetiletí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
