Jsem sexy?
Když se mne žena zeptá „Jsem sexy?“, bez přemýšlení jí řeknu, že ano.

Viktor Jerofejev
(1947) je ruský spisovatel, editor a literární organizátor. Žije v Moskvě, část dětství jako syn diplomata strávil v Paříži. Jeho román Ruská krasavice (česky 1992) byl přeložen do více než 20 jazyků. V roce 1979 byl jedním z autorů a organizátorů samizdatového sborníku Almanach, který mu vynesl zákaz publikování. Koncem 90. let sestavil dnes už slavnou antologii povídek Ruské květy zla (vyšlo ve slovenštině).
Když se mne žena zeptá „Jsem sexy?“, bez přemýšlení jí řeknu, že ano. Jsem tak prostě vychován. Ať se necítí mizerně. Ale v okamžiku, když jí toto ano řeknu, ztrácím o ni zájem. Ba co více, začne mi být protivná. Jistě, můžu se s ní vyspat, ale jen tak, bez velkého nadšení.


Oslepující kráska
Líbí se mi ženy, které takovou otázku nekladou. Ta se totiž klade ve třech případech. Je to otázka mladé husičky, která si poprvé v životě namalovala pusu křiklavě červenou rtěnkou a trochu si s ní upatlala i prsty. Je to otázka prostitutky, jakmile se objeví ve dveřích bordelu, nasvícená červeným světlem. Když už se odtrhla od bordelové televize, tak chce ze mne aspoň vyždímat peníze. Anebo, nakonec, je to otázka stárnoucí ženy, která propadne strachu ze stáří. Ví, že ve výstřihu má povadlá ňadra, ale s lítostivým úsměvem je ještě připravena se líbit a zabojovat.
Když si dnes Polsko klade otázku „Jsem sexy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















