Pokus o naději pro Blízký východ
Čtyřicet let po šestidenní válce se mír mezi Izraelci a Palestinci zdá být stejně daleko jako dřív. Co je příčinou tohoto zdánlivého paradoxu? Existuje nějaká naděje?
Šimon Peres
(1923) je izraelský politik, nositel Nobelovy ceny za mír (1994). Narodil se v Bělorusku, ale když mu bylo jedenáct let, rodina se odstěhovala do Palestiny. Aktivním politikem v Izraeli je již 50 let; byl premiérem, vícekrát ministrem, v současné době působí jako vicepremiér a kandiduje na prezidenta. Napsal řadu knih, především o Izraeli.
Čtyřicet let po šestidenní válce se mír mezi Izraelci a Palestinci zdá být stejně daleko jako dřív. Izrael stále odmítá akceptovat novou palestinskou vládu národní jednoty jako partnera k jednání, protože součástí této vlády je Hamás. Co je příčinou tohoto zdánlivého paradoxu? Existuje nějaká naděje?
Palestinská vláda je sjednocená administrativně, ale rozdělená politicky. Ministerský předseda Ismaíl Haníja je nadále proti uznání Izraele a respektování stávajících dohod. Prohlásil, že je pro pokračování odporu ve všech podobách. Jaká záruka upřímné snahy dosáhnout mírové dohody může z takového postoje plynout?
Právě to je otázka, již si musí položit Evropská unie během svých debat, zda obnovit poskytování finanční pomoci palestinské samosprávě. EU by měla dát Hamásu jasně najevo, že nehodlá financovat teror ani odmítání snahy uzavřít mír. Chtějí-li si Palestinci zajistit evropskou pomoc – což má mou naprostou podporu –, musejí být ochotni mír tvořit, ne bořit.
Bývaly doby, kdy OOP…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
