Zelené úkoly pro vládu
Přibývající kamiony kazí zdraví výfukovými plyny a hlukem, české komíny dýmají více škodlivin než v dalších evropských státech, recykluje se jen malá část odpadků, krajina nedokáže zadržovat vodu. Takový je v kostce stav českého životního prostředí.
Přibývající kamiony kazí zdraví výfukovými plyny a hlukem, české komíny dýmají více škodlivin než v dalších evropských státech, recykluje se jen malá část odpadků, krajina nedokáže zadržovat vodu. Takový je v kostce stav českého životního prostředí.
Začíná ale volební rok: je tedy načase poohlédnout se, jak se politikům v posledních čtyřech letech dařilo ekologické problémy řešit a čím by se měli zabývat v dalším období.
Energie, dotace a práva občanů
Vláda za necelé čtyři roky udělala několik důležitých kroků kupředu. Bezkonkurenčně nejvýznamnější normou je zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který otevře cestu na domácí trh větrným a malým vodním elektrárnám, spalování energetických plodin či solárním panelům. Nejenže má do roku 2010 snížit exhalace oxidu uhličitého o ekvivalent toho, co vypouští zhruba polovina osobních aut na našich silnicích. Především rozhýbe soukromé investice do moderního průmyslového odvětví. Účelem normy totiž není dotacemi vyrovnávat ekonomický rozdíl mezi čistými a špinavými zdroji, nýbrž nakopnout rozvoj nových technologií.
Velkým plus bylo také rozdělení takzvaného druhého pilíře evropských agrárních dotací: tedy peněz, které mají sloužit jinak než k přímému financování zemědělců. Česká vláda s nimi naložila celkem rozumně. Odmítla následovat příklad některých zemí EU a převést část přidělené částky na přímé subvence do velkovýroby. Dotační programy přitom výrazně zaměřila na rozvoj venkova a na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
