Mooreova pomsta na budoucnosti
Klasik britského komiksu Alan Moore už zdomácněl i v českých překladech. Právě vydaná kniha V jako vendeta patří k jeho nejlepším. Název říká v podstatě vše.
Klasik britského komiksu Alan Moore už zdomácněl i v českých překladech. Právě vydaná knihaV jako vendetapatří k jeho nejlepším.
Název říká v podstatě vše. Pomsta je hlavním tématem i motorem knihy. Záhadná postava s výrazem žolíka, vzezřením připomínající (nikoli náhodou) Guye Fawkese, autora neúspěšného pokusu o atentát na britský parlament, bloudí Londýnem roku 1997 a mstí se za dávná příkoří. Systematicky likviduje všechny, kteří měli co do činění s koncentračním táborem, který byl mezitím zrušen.
Děj tohoto futuristického románu je zasazen do roku 1997, ovšem Londýn, jak ho kniha líčí, je na hony vzdálen nedávné podobě britské metropole. Moore psal Vendetu na počátku 80. let, a jeho „1997“ je tedy futuristická projekce, něco na způsob Orwellova 1984. A stejně jako Orwell ani Moore neviděl budoucnost nijak růžově. Londýn roku 1997 je metropolí země, která přežila zběsilou atomovou válku a stala se totalitním fašistickým státem. Podobně jako mnozí jiní britští spisovatelé, třeba Ian McEwan nebo Martin Amis, i Alan Moore vnímal atmosféru 80. let jako dobu bezprostřední hrozby. Zatímco východní intelektuálové vzhlíželi k Západu s nadějí a uvědomovali si, že totalita nemůže vydržet dlouho, řada západních umělců měla z rudé říše zla skutečné obavy. A přesně v tomto duchu psal Moore Vendetu.
Jako levicový anarchista navíc tehdy, z kraje 80. let,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
