Kultura v ohrožení
V Respektu vyšly dva články zabývající se přístupem pražského magistrátu ke kultuře – Jak pražská kultura ke štěstí přišla a Kladné body pro Béma (oba č. 5/2006).
V Respektu vyšly dva články zabývající se přístupem pražského magistrátu ke kultuře – Jak pražská kultura ke štěstí přišla a Kladné body pro Béma (oba č. 5/2006). Jejich vyznění mohlo ve čtenářích vyvolat mylný dojem o nyní téměř bezchybně demokraticky fungujícím systému rozdělování financí na kulturu v hlavním městě Praze.
Určitě došlo k pozitivním změnám, ale také se leccos nezdařilo a demokratická pravidla grantového systému jsou ze strany magistrátu někdy hrubě porušována.
Hra na férovost
Nejpodstatnější problém spočívá v nedokončenosti procesu přeměny grantového systému. Reformní vývoj je stále v chodu a způsob, jakým byly peníze rozděleny na tento rok, je provizorní. Dvě expertní pracovní skupiny složené ze zástupců profesionální pražské kulturní veřejnosti povolané primátorem k reformě grantového systému a k vytvoření nové kulturní politiky města kvůli náročnosti obou úkolů nestihly své koncepce do vypsání grantů zcela dokončit. Přičemž nový systém rozdělování grantů měl být samozřejmě sladěn s novou kulturní politikou města. Jak nám sdělila Yvonna Kreuzmannová, členka expertní skupiny, obě tyto skupiny proto jednomyslně doporučily udělit víceleté granty maximálně na dva roky. Grantová komise ovšem toto doporučení zcela ignorovala a vypracovala návrhy dotací na následující čtyři roky, a rada hlavního města i zastupitelstvo je potom klidně schválily.
V útrobách grantového systému se nalézají z hlediska demokracie nemožné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
