Sudety nejsou měsíční krajina
O Sudety, jejich historii, krajinu a společnost se Petr Mikšíček (1977) intenzivně zajímal už během studií na Filozofické fakultě UK v Praze. Stal se členem a později místopředsedou sdružení Antikomplex, které se věnuje reflexi česko-sudetských vztahů, připravoval fotografický projekt Zmizelé Sudety. Letos má opravdu napilno: v květnu mu vyšel cestopis Sudetská pouť aneb Waldgang, na září chystá vydání rozsáhlé publikace Znovuobjevené Krušnohoří a do Vánoc stejnojmennou výstavu v Božím Daru. Po vzoru Bohuslava Blažka pro své aktivity razí termín sociální ekologie.
Ochránit zbytky
O čem bude váš nový projekt?
V knize Znovuobjevené Krušnohoří jsou texty a hlavně fotografie, které jsem společně se svým otcem pořizoval od ledna 2005 do konce letošního května. Metodologie vychází z výstavy a knihy Zmizelé Sudety: porovnáváme různá místa v Krušných horách, jak vypadala kdysi a teď. Tentokrát už v barvě a na mnohem lepší fotoaparát. Rád bych vyvedl z omylu ty, kdo si myslí, že Krušné hory se musí objet obloukem, že je to zničená měsíční krajina. Chci ukázat, že jejich západní část je docela dobře srovnatelná se Šumavou; jsou tam nádherná místa, vhodná pro rekreaci.
Jste místopředseda občanského sdružení Antikomplex, které se zabývá česko-německými vztahy. Proč „antikomplex“? Kdo má komplex a z čeho?
Do sdružení jsem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.