Jak dopadl Sidon
V minulých týdnech jsme byli svědky neobyčejné události. Příslušníci jedné z menšin se dostali do sporu a v patové situaci sáhli k dnes neobvyklému kroku: odevzdali svou při k posouzení zahraniční instituci – rabínskému soudu v Izraeli. Rabínský soud, bejt din, je prastarou institucí: měla ho od raného středověku každá židovská obec, býval základním kamenem židovské autonomní správy a kromě záležitostí náboženských rozhodoval ve věcech trestních a občanskoprávních. Rozhodnutí pražských Židů obrátit se na izraelský bejt din je tedy svým způsobem vzpomínkou na dávnou tradici. Obě strany sporu, který byl občas veden velmi ostře a nevybíravě, se navíc zavázaly rozhodnutí soudu respektovat.
Vedení pražské židovské obce vzbudilo svým odvoláním rabína největší mediální zájem v historii. Jeden zajímavý efekt to mělo: na obranu rabiho Sidona, představitele menšiny, se postavila i řada lidí z většinové společnosti. Horší je, že se o vlastním dění v Maiselově ulici z médií veřejnost dozvídala kusé, zmatené, často jednostranné informace a soudy. Přiznejme polehčující okolnosti: celá věc je trochu exotická, vedení obce i jeho odpůrci spolu vedli něco jako informační válku, často se mlžilo, mluvilo jen napůl, padala obvinění, ale nedokládala se. Novináři navíc neměli k dispozici nic konkrétního. Teď už je však na světě rozhodnutí rabínského soudu, které po dílčích připomínkách nabude platnosti, tedy zcela konkrétní a verifikovatelný dokument. Podle něho bejt din přiměl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
