Miliardě Indů buší srdce rychleji
Od Madrásu po Karáčí se nediskutuje o ničem jiném. Lidé pokřikují na televizní obrazovky, úřady krátí pracovní dobu a ve městech se díky slabší dopravě pročišťuje zamořené ovzduší. Co se děje? Indické kriketové družstvo hraje v Pákistánu pětitýdenní turnaj s tamějším celkem. Díky kriketu, v obou zemích jednoznačně nejoblíbenějšímu sportu, mohou lidé nejen zapomenout na své každodenní starosti, ale také si užít pocitu národní hrdosti. Týmy Indie i Pákistánu navíc patří ke světové špičce.
Současná indická vláda pod vedením Indické lidové strany (BJP) ještě v únoru uvažovala o tom, že kriketovému výběru cestu do Pákistánu nepovolí. Prohra národního manšaftu by mohla negativně dopadnout na výsledky BJP v celostátních volbách, které začnou příští týden. Ale milionům kriketových nadšenců v obou zemích se ulevilo, když si to premiér Atal Bihárí Vádžpéjí rozmyslel a reprezentaci požehnal slovy „vyhrajte zápas i srdce všech Indů“. A tak se dnes dospělí i děti mačkají v restauracích, kinech a domácnostech u malých televizí, aby mohli sledovat zápasy. Jména hráčů i historii jejich úspěšných nahození, odpalů a přeběhů zná každý nazpaměť. Nejzbožňovanější je odpalovač Sačin Tendulkar. Jak prohlásil jeden indický novinář, „když Sačin zvedne svou pálku, miliardě Indů se rozbuší srdce rychleji“.
Vzhledem k tradičním antagonismům hinduistické Indie a muslimského Pákistánu, dvou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
