Evropa hledí jinam
Šok, kterým prošla Amerika 11. září 2001, chladnoucí solidarita starého světa a rozdílný názor některých evropských spojenců USA na válku v Iráku přiměl americké intelektuály k úvahám, v čem tkví zdroj různokolejnosti amerického a evropského uvažování o světě. Je možné, aby šly kontinenty dál stejnou cestou jako v dobách studené války? Nerozpadnou se organizace jako NATO či Světová banka? Tři významnní američtí analytici se pokusili na to odpovědět.
Rozpad říše
Název poslední knihy politologa Charlese A. Kupchana „Konec amerického věku“ charakterizuje veřejnou debatu ve Spojených státech. Lidé silně vnímají nebezpečí vůči své zemi a s pocitem nevděku poukazují na to, že cesty Ameriky a Evropy se začínají rozcházet. V interview pro magazín Salon říká Kupchan: „Zapomeňte na hrozbu islámského terorismu, reálné nebezpečí pro naši budoucnost bude představovat Evropa.“ Politolog provádí analogii současného Západu s Římskou říši, která se rozdělila na východní a západní část, které již nemohly existovat společně a začaly si vzájemně konkurovat. To, co představoval Řím a Konstantinopol, je dnes Washington a Brusel.
Podle Kupchana je vůdčí postavení Spojených států v dnešním světě výsledkem mezinárodního systému, který byl původně americkým výtvorem s americkým vedením. Evropanům ale už nevyhovuje. Začínají vytvářet koalice s nezápadními aktéry, snadno…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
