Čert věř průzkumům

Odrážejí průzkumy veřejného mínění realitu, či ji naopak vytvářejí? To je častá otázka a lidé z této branže si občas vykoledují cejch šarlatánů či alespoň chybovačů. Ale jestliže se výzkumníci mohou plést v rozvinutých zemích s bohatou strukturou informačních kanálů a médií, co si pak myslet o výsledcích sondáže prováděné v Iráku čtyři měsíce po válce?

Těžko zpochybňovat renomovaný Gallupův ústav, který se proslavil už před sedmdesáti lety přesnými odhady na bázi velmi malého vzorku obyvatel. Jenže to šlo o Ameriku a prezidenta F. D. Roosevelta. Na přelomu srpna a září to Gallup zkusil na 1178 Iráčanech formou osobních rozhovorů přímo v Bagdádu. Podle výsledků, publikovaných minulé úterý, dvě třetiny Iráčanů věří, že během pěti let bude jejich život lepší než před americko-britskou invazí. Naproti tomu jen 8 % se domnívá, že jejich životy budou horší. Zároveň však má mezi Iráčany lepší skóre odpůrce války Jacques Chirac (42 %) než její protagonisté George W. Bush (29 %) a Tony Blair (20 %). Civilní správce Paul Bremer vychází neutrálně (28 pro něj, 25 proti), ale polovina respondentů mu přiznává, že práce správy se oproti počátku zlepšila.

Jak hodnověrná jsou tato data? Čert aby se v tom vyznal. Dvě třetiny Bagdáďanů prý tvrdí, že svoboda stála za cenu angloamerické okupace. Ale jak si cení svobody šíité na jihu, kteří ji mají dosud nejistou? Jak si jí cení Kurdové na severu, kteří si jí nejvíce ve své historii užívali pod západní ochranou v minulých 12 letech…