Tajemství Tří soutěsek

Minulé pondělí probudil obyvatele vesnic pod hrází jihočínské přehrady Tři soutěsky stěží popsatelný rachot. Vesničané pobledlí strachem vyděšeně vybíhali z domů a obávali se nejhoršího. Pouhý den před tím se totiž megalomanské vodní dílo, jedna z výstavních skříní režimu, začalo za velké slávy plnit. Temné předtuchy se naštěstí nenaplnily. Rány způsobil „pouze“ obrovský sesuv půdy. Ostatně, nebylo to poprvé a asi ani naposledy. Přehrazení řeky Jang-c’-ťiang totiž v jejím okolí změnilo hydrogeologické podmínky a sesuvy se tak staly poměrně všední záležitostí.

Potíže způsobené přehradou tím však zdaleka nekončí.

Nejdelší toaleta

„Dolní tok Jang-c’-ťiang je už dnes nejdelší čínskou stokou,“ tvrdí ochránci přírody. Kalná mastná voda, která se vlévá do Východočínského moře severně od Šanghaje, jim dává za pravdu. Na řece leží řada chemických továren, papírny, těžký metalurgický průmysl a doly. K její devastaci navíc významně přispívá i fakt, že do ní z většiny lidských sídel vytéká odpadní voda bez jakékoli filtrace. Čističkami je totiž vybavena pouhá třetina čínských měst. Ekologové proto varují, že poté, co přehrada výrazně zpomalí řeku, budou se na jejím dolním toku kumulovat těžké kovy a toxické látky, které se až dosud díky dravosti proudu rozptylovaly. K nepříjemným změnám dojde i nad hrází. Spolu s tím, jak se bude přehrada plnit,…