Všechny publikované články
Stíny nad Pekingem
Koncem roku oslavila Čou Sin 110. výročí narození předsedy Mao Ce-tunga. Spolu se sousedy se sešla v zakouřené zasedačce stranické buňky v pekingském hutongu Si Siang. Řečníky pod portrétem předsedy poslouchala v místech, kde se narodila, vyrostla a strávila téměř padesát let života, naposledy. Na jaře srovnají buldozery její dům se zemí. Není sama, podobný osud čeká na více než půl milionu obyvatel jedenáctimilionové čínské metropole. Letní olympijské hry 2008 se blíží a vláda tak získala dobrý důvod bleskově přetvořit starobylé hlavní město Říše středu k svému obrazu. Během příštích čtyř let hodlá do Pekingu investovat astronomických dvaadvacet miliard dolarů.
Pět kruhů nad Pekingem
Z oprýskané budovy pekingského severního nádraží Si-č’-men vycházejí po poledni davy lidí. Devatenáctiletého Tchanga mezi nimi však nelze přehlédnout. Jednoduché vesnické oblečení, sešlapané polobotky a kůže opálená od celodenní dřiny na poli jej na první pohled odlišují od ostatních. S rancem na zádech se plahočí rozpálenými ulicemi a stejně jako tři miliony jemu podobných venkovanů doufá, že se mu podaří v metropoli najít práci na některé stavbě. Dokud nesežene místo, bude přespávat v podchodech nebo pod mostem. Usměje-li se na něj štěstí, dostane nebezpečnou práci (podmínky na čínských stavbách jsou tak žalostné, že na následky pracovních úrazů tam každý rok umírá 150 tisíc lidí) za zhruba tři dolary na den. Ani potom ale nebude mít vyhráno.
Nech tygra žít
Čína si vydechla – epidemie SARS se stala minulostí. Obyvatelé Říše středu na ni ale jen tak nezapomenou. Zdá se totiž, že jejich každodenní život ovlivní více, než si dokázali představit. Otazník se nevznáší nad ničím menším než vyhlášenou čínskou kuchyní a tradiční medicínou. Poté co se objevilo podezření, že rozšíření viru mohou mít na svědomí cibetky, totiž úřady začaly pilně vydávat zákony, které zakazují lov, prodej i vědomé pojídání divokých zvířat. Labužníkům i vyznavačům orientální léčby se tak objevují vrásky na čele
