Beton to nevyřeší
„Nádrže vltavské kaskády nemají při povodních valný význam, nemohou nic ovlivnit,“ říkají jedni. „Bez vltavské kaskády by následky letošní velké vody byly podstatně horší,“ oponují druzí. Co si z toho běžný čtenář novin má vybrat? Která ze stran sporu má pravdu? Využijme toho, že na rozdíl od prvních komentátorů na toto téma už máme k dispozici alespoň minimální časový odstup i některé údaje, a pokusme se najít odpověď.
Co zmůže přehrada
Shrňme si nejprve základní argumenty obou stran. Pravdu mají bezpochyby ti, kdo tvrdí, že „protipovodňový“ objem vltavské kaskády je malý (například největší ze soustavy jejích přehrad - Orlík - má pro tento účel vyčleněno pouhých 60 milionů kubíků z celkových 700 milionů m3 své kapacity). Přesto je třeba dát za pravdu i těm, kdo říkají, že s připočtením možnosti předpuštění nádrží před povodní je to již objem významný. Ovšem - jak poznamenává zase druhá strana sporu - pouze pro „běžné“ povodně, s přibližně patnáctiletou frekvencí, které po sobě zpravidla nezanechávají rozsáhlejší škody. Při povodních s velkými průtoky toho již podle názoru kritiků kaskáda mnoho ovlivnit nemůže. Podle našeho názoru je právě zde skryto jádro sporu: domníváme se totiž, že pravdu mají spíše ti, kdo tvrdí, že kaskáda hraje významnou roli i za velkých povodní. Na rozdíl od nich si však myslíme, že zdaleka ne tak pozitivní, jak její zastánci tvrdí. Pokusíme se nyní argumentovat proč. Každý, kdo měl na základní škole fyziku, si jistě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
