Kino jako luxus
Ornela Mutiová zlehka míří k malému můstku v centru slovenského maloměsta. Fotoaparáty cvakají a kolem se tísní davy zvědavců, toužících spatřit slavnou Italku. Uprostřed už na ni čeká ředitel trenčianskoteplického festivalu Artfilm Peter Hledík. Proslulá herečka z jeho ruky co nevidět převezme ocenění nazvané Hercova mise a na drobnou lávku, po které teď kráčí, připevní malou destičku se svým jménem. Nebude první. Západoslovenské lázně už za deset let trvání festivalu podobným způsobem uvítaly řadu dalších hereckých celebrit. Kromě nich si na návštěvu zdejší filmové přehlídky najde každý rok čas i politická špička a promítací sály pravidelně plní zástupy diváků. V takové atmosféře není těžké získat dojem, jako by slovenská kinematografie zažívala zlaté období. Ve stejné chvíli ale před kinem Tatry ve čtyřicetitisícové Spišské Nové Vsi na opačném konci Slovenska nestojí vůbec nikdo. Třebaže projekce má začít už za několik málo minut, zeje sál i pokladna prázdnotou. Oprýskaná omítka a otrhané staré plakáty upoutají pozornost kolemjdoucích jen stěží. Ostatně zatím by jim ani neměl kdo film promítnout. Stejně jako v řadě dalších měst chodí totiž i tady promítač do kabiny až tehdy, když ho zavolají. Dny, kdy zůstává doma, jsou spíše pravidlem než výjimkou.
Na film do muzea
Který obraz vystihuje situaci kinematografie pod Tatrami věrněji? Vodítko mohou při hledání odpovědi nabídnout čerstvě zveřejněné výsledky reprezentativního sociologického…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
