Všichni věří v rozšíření
Praha ví po Seville to, co věděla před ní - má reálnou šanci dokončit vstupní rozhovory do poloviny prosince a podepsat smlouvu o přistoupení na jaře 2003. Evropský summit nepřinesl pro kandidáty žádná překvapení, potvrdil však některé domněnky a zejména uložil samotným členům EU úkoly, jejichž splnění je nezbytné pro dokončení díla.
Do začátku listopadu
Španělsko jako předseda Rady EU před summitem vydřelo mnohosmyslnou „dohodu o nedohodě“, která formalizovala odklad diskuse o přímých zemědělských podporách pro nové členy na období po německých volbách. V Seville byl stanoven termín do začátku listopadu. Je to důležité - jakmile EU zaujme pozici k finančním aspektům rozšíření, může začít jednání o definitivních podmínkách členství. Čím dříve to bude, tím více na ně bude času. Sevillské usnesení vytváří prostor zhruba čtyř pěti týdnů. Je to méně, než kolik prosazovali Španělé i Dánové (do bruselské schůzky 24.-25. října), ale více, než chtěli třeba Němci (až do summitu EU v půli prosince v Kodani). Východní rozšíření EU se tak po dekádě řečí o historickém smíru kontinentu stalo rukojmím německých citlivostí, které se týkají zlomku z 1,08 % HDP, jímž členské země přispívají do společného rozpočtu. Ještě více však závisí na různém vidění společné zemědělské politiky - Francie či Španělsko přejí nováčkům přímé podpory nikoli proto, že by milovaly Čechy nebo Poláky, ale proto, že bojují o zachování subvencí pro sebe. Němci, Britové, Nizozemci nebo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
