Padlé ženy přijdou do nebe
Velký bílý dům s věžičkou, kousek za pražským sídlištěm Řepy, je osídlen dvěma zdánlivě neslučitelnými světy. V jeho přední části sídlí řád Milosrdných sester svatého Karla Boromejského, které zde pečují o staré a nemocné lidi. Vzadu ale už patří okna ze záclonkami celám žen, které si odpykávají tresty za nejrůznější zločiny. V oknech věznice nejsou mříže, před vchodem se státním znakem se rozprostírá pruh trávníku s květinami. Pokud kolem domu projde nějaká žena, nelze na praní pohled rozlišit, zda jde o personál kláštera, anebo „klientku“ zdejšího kriminálu. K mnoha výsadám zdejších vězeňkyň totiž díky nekonvenčnímu projektu každodenní spolupráce s jeptiškami u církevním stacionáři, patří i chození nu civilu".
Žádné hrdinství
Celý nápad, jak vězeňkyním v Řepích zajistit prostřednictvím církve práci, a tím se postarat i o to, aby se po propuštění z „lochu“ mohly snáze uráčit do života, vznikl u praní polonině devadesátých let na generálním ředitelství Vězeňské služby České republiky. Dorvou svatého Karla Boromejského ale spojení trestankyň a jeptišek zažil již dříve - převýchovu »padlých žen", jak se vězeňkyním tehdy říkalo, zajišťovaly sestry boromejky od roku 1865 až do doby, kdy se vlády nad zemí zmocnili komunisté a zabavili jejich kongregaci majetek. Když se pak po převratu boromejky vrátily do domu, který za totality sloužil Výzkumnému ústavu zemědělské techniky (například zdejší kostel byl socialistickými úředníky uvítán jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
