Kdo s koho
Teroristickými útoky zmítané Baskicko čekají za necelý týden předčasné volby do regionálního parlamentu ve Vitorii. Krize, vyvolaná rozpadem koalice umírněných nacionalistů z Baskické nacionalistické strany (PNV) a radikálů poté, co militantní separatistická organizace Baskicko a svoboda (ETA) na sklonku roku 1999 přerušila příměří, tak v neděli dosáhne vrcholu. Výsledek nelze s jistotou předem určit. Síly obou táborů baskické politiky - nacionalistů a zastánců zachování nynějšího uspořádání - se těší zhruba podobné podpoře.
Krach Lizarra
Násilné akty separatistů v posledních týdnech před volbami ustaly, což není pro ETA typické. Přesto jen letos v důsledku patnácti útoků této organizace zahynulo šest lidí: dva policisté, dva instalatéři, místní baskický politik a kuchař. Od přerušení příměří přišlo o život celkem devětadvacet osob. ETA zároveň nečekaně varovala turisty, aby do Španělska nejezdili. Výhrůžná slova doprovodila dvěma automobilovými náložemi, které v březnu vybuchly v jednom přímořském letovisku. Turistický průmysl je pro Španělsko důležitým zdrojem příjmů. Země je po Spojených státech a Francii třetí nejčastější turistickou destinací na světě: loni sem zavítalo 48 milionů návštěvníků. Cíl separatistů se po celá desetiletí nezměnil. Násilím se snaží vynutit osamostatnění Baskicka včetně sousední provincie Navarry a částí jižní Francie. Podle jejich představ by měl vzniknout nezávislý stát se zhruba třemi miliony obyvatel. Účelově…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
