Co vyplaví čas
První kanál České televize uvedl v minulých týdnech v hlavním vysílacím čase první tři hodinové dokumenty Heleny Třeštíkové z jejího volného cyklu Ženy na přelomu tisíciletí. Každý ze zmíněných snímků vznikal pět let, v jejichž proudu autorka „časosběrnou metodou“ sleduje osudy svých hrdinů. Filmy představily mezzosopranistku Dagmar Peckovou, popovou zpěvačku Báru Basikovou a mladou pražskou narkomanku Kateřinu. Za dva týdny, konkrétně 18. a 25. května, bude na ČT 2 následovat dvoudílný snímek o pražských prostitutkách.
Její parketa
Helena Třeštíková, která se v následujících dvou letech chystá dokončit dalších pět dílů Žen na přelomu tisíciletí, představuje spolu s Pavlem Kouteckým v českém polistopadovém dokumentu nejvýraznější osobnost, která využívá možností „časosběrnosti“. Připomeňme, že Koutecký takto od počátku 90. let sleduje Václava Havla, ale veřejnost z nabraného materiálu zatím nespatřila jediný metr. To se stane až ve chvíli, kdy Havel přestane být prvním mužem ve státě. Zatímco Koutecký (44) se k časosběrnému natáčení dostal až po převratu, Třeštíková (51) jej začala uplatňovat už v 80. letech a díky němu se autorsky definitivně našla. Od roku 1980 sledovala život šesti mladých rodin a o sedm let později cyklus Manželské etudy odvysílala tehdejší Československá televize. Jeden z dílů vydal i na celovečerní dokument pro biografy nazvaný Z lásky. Před listopadem 1989 Třeštíková náležela k několika dokumentaristům (například Špáta,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
