Kapitolky z pohlavní zdravovědy
Před pár týdny, zrovna ve dnech, kdy byla kulturní i jiná obec vzrušena boji o Karla Gotta, prošla nenápadně tiskem zpráva o chystané cestě jiných misionářů české duchovnosti do Německa. V oné noticce se oznamovalo, že na letošním knižním veletrhu v Lipsku bude zdejší literaturu zastupovat autorka jménem Barbara Nesvadbová. To stojí za mírnou pozornost již vzhledem k tomu, že lipský veletrh je ve střední Evropě (nepočítáme-li Frankfurt) knižní přehlídkou největší a nejprestižnější a nesjíždějí se na ni jen tak nějací literáti. Autor tohoto článku přitom dobře ví, že se bohužel dopouští skutku ne právě kavalírského, činí ho však v domnění, že březnové Lipsko není pro mladou spisovatelku, zvyklou na luxusnější štace (viz text její knihy), právě tím nejatraktivnějším místem. Kromě toho mu tato kuriózní volba poskytla záminku seznámit se s vzorkem její tvorby a přibrat k ní ještě dva zástupce příbuzné literatury, které se dříve říkalo škvár.
Delegátka do Lipska
Barbara Nesvadbová napsala vzdor svému mládí (nar. 1975), zaměstnání v časopise Xantypa a publikování v Playboyi a Cosmopolitanu již dvě knihy. První se jmenovala Řízkaři, druhá Bestiář, obě vydalo nakladatelství Motto. Řízkaři jsou v centru Prahy rozebraní, proto recenzent vlastní a zná jen tu druhou. I tak to stačí. Útlou knihu lze snad charakterizovat jako nahlas vedené snění mladé a stále dychtivé novinářky Karly, toužící, po mladém a krásném Alexovi (černovlasý, s chloupky, s opáleným…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
