Německo po 10 letech
Byl větším státníkem Bismarck, nebo Kohl? Bylo pro německou historii významnější sjednocení před 130 lety, nebo to druhé právě před 10 lety? Těmto úvahám nahrával minulý týden. Více než sto let od smrti prvního kancléře-sjednotitele a téměř rok od politické smrti druhého je možný neideologický pohled. Jak napsal v Süddeutsche Zeitung Heribert Prantl: „Nikdy ve světových dějinách nezmizela tak tiše tak mocná síla, jakou byla NDR; jde o nejkrásnější den, jaký kdy německé vojsko vybojovalo.“ Dobrá nadsázka. Zatímco Bismarckovo sjednocení následovalo po vítězné válce s Francií, Kohl nechal rozpustit NDR po vítězství ve válce studené. Byl to - jak sám Prantl předesílá - „hladký výkon byrokracie“. Má pravdu: dokonce i hladký rozpad Československa probíhal za větších politických sporů. Jaké poučení plyne z pohledu roku 2000? Prvoplánově se nabízí poučení integračně-ekonomické. Příklad ze sjednocení Německa? Ano, bezesporu. Ale jaký příklad - následováníhodný, nebo odstrašující? Německé sjednocení zatím stálo 1,5 bilionu marek (dvacetinásobek amerického programu Apollo - přistání člověka na Měsíci) a každý den přitéká na východ tímto penězovodem dalších 384 milionů. Kdyby se měla za takových podmínek rozšiřovat EU, splakala by nad výdělkem. Prantl vidí v tomto výkonu poslední triumf poválečné generace „vyhrnovačů rukávů a pouštěčů se do díla“. Svou dráhu začali rekonstrukcí německého západu a logicky ji ukončili obnovou německého východu. Helmut Kohl naplánoval sjednocení tak,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.