Summit za všechny peníze
Přestavba Paláce kultury v Kongresové centrum stála dvě miliardy korun, stamiliony se utratí na technické zabezpečení a policejní manévry, nelze vyloučit hmotné škody při pochodech vzrušených demonstrantů Prahou. Zářijové zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky nás tedy přijde na pěkné peníze. Vyplatí se nám to vůbec?
Proč jsme je jenom zvali
Když se čeští politici v roce 1995 začali zajímat o pořadatelství výročního zasedání dvou významných ekonomických institucí, o peníze nešlo. Chtěli předvést, že jsme prvními na východoevropské cestě k ekonomické prosperitě. „Stali bychom se první postkomunistickou zemí, kde se něco takového pořádá,“ říkal tehdy nadšeně ministr financí Ivan Kočárník. V roce 1996 nám skutečně pořadatelství přiklepli a superlativy tehdy nešetřil ani premiér Klaus, ani prezident Havel.Ideologické nadšení ale vyprchalo: hospodářský růst se dostal do záporných čísel a gloriolu postkomunistického přeborníka jsme ztratili. Také Světová banka a Mezinárodní měnový fond přišly o pověst silných a moudrých ochránců světové ekonomiky. Fond nedokázal předpovědět měnovou krizi v Asii a Brazílii, Světovou banku zase kritici odsoudili, když se zjistilo, že půjčuje peníze nikoli podle potřeb chudých zemí, ale často podle zájmů bohatých států. Experti jako americký profesor Allan Meltzer nebo bývalý poradce Thatcherové Alan Walters začali loni pochybovat o samotném smyslu existence obou institucí. Velké varování přišlo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.