Respekt jasně vyčníval
Komunismus ve východní Evropě padl a tamní novináři se znovu dočkali svobody. Z vřavy, která tak vypukla, jasně vyčníval jeden z titulů: pražský týdeník Respekt, který rychle získal reputaci odvážného časopisu, který soustavně a objektivně informuje o lokálních, národních i mezinárodních událostech. Jeho nezávislost, investigativní schopnosti a srozumitelný styl ocenil magazín World Press Review cenou International Editor of the Year 1991 pro šéfredaktora Respektu Ivana Lampera. Ve svých 34 letech se tak Ivan Lamper stal nejmladším držitelem této ceny, kterou WPR, výběr nejzajímavějších článků z celého světa, každoročně uděluje za odvahu, iniciativu a schopnosti v šíření svobody tisku a příslušné odpovědnosti, za obranu lidských práv a výjimečnou novinářskou profesionalitu. Vedení Wolrd Press Review ocenilo rozhodnutí Respektu oddělovat fakta od názorů v době, kdy většina východoevropských novinářů vystupovala otevřeně stranicky a předpojatě. Obdivuhodná byla rovněž úroveň investigativních reportáží o korupci a zneužívání moci, stejně jako o všeobecně opomíjených skupinách, např. o postižených lidech nebo homosexuální komunitě. Lamper se žurnalistice začal věnovat již v osmdesátých letech; v roce 1985 spoluzaložil undergroundový kulturní čtvrtletník Revolver Revue a v roce 1989 pak Informační servis, který se jen o pět měsíců později změnil v Respekt. Lamper se po určitou dobu účastnil práce ve vedení Občanského fóra - Respekt proto u některých lidí nevyhnutelně získal…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
