Jednoho dne jsem si řekla: tak dost
ANNA FÁROVÁ se narodila v roce 1928 v Paříži: matka byla Francouzka, otec pracoval v diplomatických službách. Od r. 1939 žila v Čechách. V r. 1949 začala studovat dějiny umění na FF UK a seznámila se se svým budoucím mužem, malířem Liborem Fárou. Po studiích měla svobodné povolání, v letech 1970–77 vyučovala na FAMU a zároveň pracovala v UMPRUM v oddělení fotografie, jehož sbírku založila. Po podpisu Charty 77 dostala hodinovou výpověď, od té doby je znovu na volné noze. Je světově uznávanou odbornicí na moderní i klasickou fotografii, přednášela na řadě významných univerzit ve Francii, USA a Velké Británii. Od r. 1956 píše monografie, publikuje články a studie v mnoha světových i českých časopisech, v katalozích výstav apod. V r. 1958 spoluzaložila edici Umělecká fotografie (nakl. SNKLHU, později Odeon) a napsala pro ni monografie, které patří k průkopnickým dílům svého žánru - H. Cartier-Bresson (1958), Werner Bischof (1960), André Kertész (1966), Robert Capa (1973) aj.; poslední dvě vyšly také ve slavné newyorské edici Paragraphic Books, kterou editovala. Z českých fotografů se soustavně věnuje Josefu Sudkovi, vydala také velmi ceněné knižní studie a monografie o Jindřichu Štyrském, Františku Drtikolovi, Josefu Koudelkovi aj., v současné době dokončila monografii Jaromíra Funkeho. Od r. 1958 připravuje výstavy věnované tvorbě jednotlivých autorů i tvorbě skupinové a konfrontační. V českém prostředí do r. 1989 šlo většinou o výstavy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
