Vstoupili jsme do NATO
Historická událost, dějinný přelom, poselství důvěry, solidarity a naděje. Podobně vzletných slov padlo minulý týden v Bruselu mnoho. Česká republika, Polsko a Maďarsko totiž přistoupily k Severoatlantické smlouvě, což mimo jiné znamená, že se od této chvíle mohou zúčastňovat prakticky všech zasedání rady Aliance a jejích výborů. Střízlivou hlavu si ale zachovala ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Ve svém projevu připomněla novým signatářům, k čemu se zavázali: „Znamená to, že tyto tři národy jsou připraveny postavit se na naši obranu, ať žijeme v Doveru, Dunkerque nebo Dallasu.“ A upozornila je, že jde pouze o konec začátku a že „budeme muset ještě hodně pracovat, abychom zajistili úplnou integraci“. Vstup nových členů teď musí schválit parlamenty všech členských zemí Aliance. A ty budou tvrdě posuzovat zejména tři hlediska: kolik peněz nové státy vyčleňují na obranu, jak se zapojují do společných akcí a jak je rozhodnutí o vstupu podporováno mezi občany. Pro Česko z toho logicky vyplývají tři úkoly.
Málo peněz na obranu
Pokud jde o finance, udělali jsme už vstřícný krok. Do letošního jara se naši partneři ze Západu podivovali nad tím, jak málo peněz jde do rezortu obrany. Celková částka sotva stačila na údržbu současného stavu armády, s nějakou modernizací a přizpůsobením se normám NATO nebylo možné počítat. Vláda proto udělala razantní krok: bez ohledu na kritický stav státní kasy zvýšila pro příští rok rozpočet ministerstva…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
